Kofein - látka, jež rozjasní smysly

Naše pojednání o kofeinu začněme definicí amerických vědců: "Kofein patří do skupiny látek, kterým říkáme léky, podporující bdělost."

Mnoha vědeckými studiemi a výzkumy bylo zjišťováno, jaké jsou hlavní účinky kofeinu a proč lidé po jeho požití nemají potřebu spánku. Přišlo se na to, že lidské tělo obsahuje látku Adenosin, která působí jako přírodní uspávací prostředek. Kofein tuto látku dokáže blokovat, tím zabraňuje člověku usnout a tak podporuje jeho bdělost.

Názory vědců na účinky kofeinu jsou rozdílné. Jedni poukazují na jeho nebezpečnost s tím, že se jedná o "drogu", na kterou lze získat návyk a také upozorňují na jistá zdravotní rizika spojená s jeho účinky. Varují, že kofein zvyšuje člověku krevní tlak a tím se zvyšuje riziko pro vznik srdečních chorob. Jejich oponenti zastávají názor, že kofein je psychoaktivní látka, která není při přiměřeném užívání nebezpečná, naopak působí příznivě na lidský organismus. Tvrdí, že naprosto bezpečná je dávka 300 miligramů kofeinu, což představuje 2 až 3 šálky kávy nebo čaje. Dalším jejich argumentem pro je, že kofein podporuje dobrou náladu, zvyšuje pozornost, zrychluje reakce a rozšiřuje poznávací schopnosti. Dále předkládají výsledky výzkumů, které dokazují, že kofein je pro lidské zdraví prospěšný, neboť obsahuje látky, které zabraňují vzniku některých nemocí nebo aspoň napomáhá tlumit jejich průběh.

Není bez zajímavosti, že alkaloid kofeinu znali již v 6. století před naším letopočtem a pro jeho účinky jej považovali za zázračný lék. Tato látka je obsažena v listech, semenech a plodech kávovníku a kromě toho i v čajovníku, kakaovníku a dalších zhruba šedesáti rostlinách.

Kofein je opravdu v jistém smyslu drogou, díky které může fungovat dnešní svět. Vědce ale velmi znepokojuje fakt, že čím modernější svět máme, tím více kofeinu potřebujeme. Zkoumá se jak dalece je člověk na kofeinu závislý a také to, zda jeho pravidelné užívání nezpůsobuje lidem zdravotní problémy.

Je prokazatelné, že kofein má analeptické účinky, což znamená, že stimuluje centrální nervovou soustavu a také působí na tělesnou výkonnost. V tomto případě jde o účinky ergogenní. Kofein navíc mírní bolest při určitých typech migrén a také bylo zjištěno, že potlačuje příznaky astmatu.

Proti kofeinu hovoří zase jiné aspekty. Jak už jsme zmiňovali zvyšuje krevní tlak, i když pouze krátkodobě. Může také zvyšovat ztrátu vápníku v kostech, především u žen v menopauze. Tuto ztrátu lze ale eliminovat vypitím denní dávky 30 mililitrů mléka.

U většího počtu osob užívajících pravidelně a dlouhodobě různé kofeinové nápoje byl zjištěn častější výskyt rakoviny ledvin, jater a slinivky, cystická fibróza prsu a osteoporóza, ovšem nebylo dokázáno, že by kofein sám byl příčinou těchto onemocnění.

Kofein je všeobecně považován za takzvanou užitečnou drogu, je využitelný v různých oblastech lidského života a nejvíce tam, kde je třeba, aby lidé byli dlouho vzhůru. Využívají jej všichni při práci ve směnných provozech, lékaři, záchranáři, řidiči kamionů, ale nejen ti. Kofein pomáhá překonat únavu při cestování na větší vzdálenosti a užívají jej i sportovci.

Paradoxní ovšem je, že jeho užíváním vznikl jakýsi začarovaný kruh, ze kterého nelze vystoupit, což činí mnoha vědcům celého světa nemalé starosti. Slovy jednoho z nich: "užíváme kofein, abychom nahradili spánkový deficit, který ovšem vzniká důsledkem užívání kofeinu".

Lidé mají skutečně díky konzumaci kofeinu mnohem menší potřebu spánku, ale bez jeho obvyklé osmihodinové doby tělo nepracuje ve správně fyzické, psychické a emoční kondici. Důsledkem je to, že celá lidská společnost velmi strádá nedostatkem spánku, což je cena, kterou platíme za naši zvýšenou bdělost. Vznikl tak zásadní rozpor ve dvojím účinku kofeinu, lidé ho užívají proto, aby nespali a zároveň proto, že málo spí.

Výsledky výzkumů prokázaly, že na kofein odlišně reagují extroverti a introverti, ti druzí jsou na něj mnohem více citliví. Rozdílné jsou rovněž názory na účinky kofeinu u dětí. Neexistuje ale důkaz, že by v malém množství dětem škodil. Některé studie uvádějí, že dětský organismus metabolizuje kofein rychleji a není důvod se domnívat, že děti jsou vůči kofeinu vnímavější. Zjištění, které pravděpodobně překvapí všechny kuřáky je, že pokud kouří cigarety a zároveň si pochutnávají na kávě, téměř dvakrát se znásobí rychlost s níž tělo metabolizuje kofein, což znamená, že hladina kofeinu v jejich krevní plazmě klesá dvojnásobně rychleji.

Kofein v různých formách nás provází téměř na každém kroku, nejen v kávě a čaji. Je přidáván také do tablet na hubnutí i do léků. V této souvislosti musíme upozornit na fakt, že léky obsahující kofein jsou mnohem účinnější než analgetika užívaná samostatně. Kofein je obsažen i v některých potravinách, stal se součástí sladkých i hořkých limonádových přísad. Využívá se toho, že velmi výrazně působí na naše chuťové buňky. Stalo se běžným zvykem, že potraviny s kofeinem například čokoláda, ledové čaje a cola jsou předkládány ke konzumaci i dětem. V Americe se dokonce rodí některé děti se stopami kofeinu v těle. Ten se do těla novorozeňat dostal pupeční šňůrou od jejich matek, které si během těhotenství hojně dopřávaly ledové čaje nebo ostatní nápoje s kofeinem. V posledních letech zaznamenal boom i prodej a spotřeba energetických nápojů s vysokým obsahem kofeinu. Především ve Spojených státech amerických se popularita energetických nápojů stala pro vědce i lékaře doslova "strašákem". Čtvrtlitrová plechovka Red Bullu obsahuje 2krát až 3krát více kofeinu než plechovka koly o obsahu 350 ml. Britští vědci, kteří se zabývají výzkumem spánku potvrzují, že nápoje s kofeinem skutečně fungují, vytáhnou člověka z energetického útlumu a zvýší jeho pozornost. Účastníci tanečních maratónů, kteří je hojně pijí, hodnotí jeho účinky slovy "jako by se člověku zrychlilo tělo i mozek". Zděšení ovšem vyvolal případ smrti mladého irského basketbalisty, který před zápasem vypil několik plechovek energetického nápoje. Tato událost se stala impulzem pro ustanovení Komise pro zkoumání povzbuzujících nápojů, která se zabývá studiem vlivu těchto nápojů na zdraví lidí v Irsku. Komise prováděla nejrůznější výzkumy, které nakonec nepotvrdily, že by z požívání energetických nápojů plynulo nějaké riziko. Ovšem je důležité zdůraznit, že se musí jednat o umírněné pití těchto nápojů. Ve všech státech EU platí požadavek uvádět na obaly energetických nápojů varování, že nápoj není vhodný pro děti, těhotné ženy a osoby citlivé na kofein. I přesto byl ve Francii a v Dánsku jejich prodej zakázán.

Účinky kávy

Již začátkem 19. století, v době rozmachu kaváren, se tehdejší vědci začali zajímat o to, proč je vlastně káva tolik oblíbeným nápojem. Pustili se do výzkumu a poprvé se podařilo izolovat z kávového zrna látku, nazvanou kofein. O něco málo později bylo objeveno, že tatáž látka se vyskytuje v čaji, kakau a překvapivě i v oříšcích. My dnes už víme o povzbudivých účincích kávy a právě proto ji také jako nápoj vyhledáváme a pijeme.

Každý kdo tvrdí, že si neumí své ráno bez šálku kávy představit si zřejmě ani neuvědomí, že už je na tomto nápoji mírně závislý. Je to způsobeno především naším známým kofeinem, který je spolu s dalšími alkaloidy v kávě obsažen. Možná, že slova o závislosti někoho vyděsila a tak je nutné si zároveň říci, že se jedná pouze o závislost krátkodobou a v případě absence kofeinu člověk nemívá nikdy typické abstinenční příznaky. Možná se někdy v mírné formě projeví bolest hlavy a určitá malátnost. Po jednom a půl dni bez kofeinu se zvyšuje průtok krve mozkem a to může u citlivějších osob způsobit právě onu zmíněnou bolest hlavy. Vědci také zjistili, že u člověka pijícího pravidelně 3 šálky kofeinové kávy denně se může krátkodobě projevit mírně zhoršená činnost zrakového a sluchového centra, pokud je najednou nucen se bez své kávy obejít. Ale jak už bylo řečeno, jedná se vždycky pouze o krátkodobou záležitost.

Faktem ovšem zůstává, že když člověk pravidelně dostává větší dávky kofeinu, začne je časem potřebovat pro normální funkci mozku, ale pokud hovoříme o běžném pití kávy, není třeba se obávat. Naše zmíněné 3 šálky denně to v žádném případě nezpůsobí.

Mnozí konzumenti kávy věří v okamžitý účinek kofeinu, pravda je ale taková, že účinky vrcholí asi za hodinu, někdy dvě poté, co přejde do krve. Jenom pro zajímavost uvádíme srovnání účinku: 600 mg kofeinu zvýší bdělost a povzbudí náladu stejně jako 20 mg amfetaminu.

Pokud se potřebujeme kávou povzbudit, pak je mnohem efektivnější dát si několikrát denně malý šálek než pouze jednu velkou porci kávy ráno. Je dokázáno, že kofein při menších a častějších dávkách působí lépe na příslušná centra mozku.

Škodlivá je konzumace kávy v nadměrném množství. Tím se ovšem předpokládá více než 12 šálků denně, pak v organismu dochází k výraznějšímu ovlivnění centrálního nervového systému. Jsou známy i případy otravy kofeinem, ovšem v tomto případě se jedná o dávku, která se rovná stům šálků silné kávy. Nás budou spíše zajímat účinky při mírně zvýšené konzumaci a tady mohou citlivější osoby reagovat nespavostí, neklidem a podrážděností. Vnímavost vůči kofeinu je individuální a u některých lidí může být také ovlivněna dědičnými faktory. Kofein nebývá na rozdíl od jiných návykových látek zneužíván, protože člověk si sám sníží dávku kofeinu, když cítí podrážděnost a nervozitu.

Reakce na kávu může být odlišná u pravidelných a příležitostných konzumentů. Lidé, kteří si odvykli na pití kávy a tudíž jejich tělo delší čas nepřijímalo kofein, reagují na něj po požití kávy výrazně zvýšeným krevním tlakem, ale pouze krátkodobě. Hypertonici, což jsou lidé se stále vysokým krevním tlakem, by měli být v konzumaci kávy velice střídmí, v některých případech by se měli bez kávy úplně obejít. Rovněž lidé s duševními poruchami by se měli pití kávy rozhodně vyvarovat.

Bohužel také mnoho lidí žije s představou, že v konfliktních situacích nebo při nadměrném vytížení je dobré dát si kávu. Pokud se dostaneme do stresu, je velkou chybou se domnívat, že káva je vhodným prostředkem na uklidnění. Je to omyl, protože jednak dochází ke zvýšení tlaku v důsledku stresu a za druhé i účinkem kofeinu. Vzniká tak velmi nebezpečná a riziková situace pro krevní oběh. Rozhodně tedy nikomu nedoporučujeme, aby se v emočně vypjatých situacích uklidňoval kávou.

Za normálních okolností je ovšem káva nápojem, který zvyšuje výkonnost při činnostech vyžadujících naši pozornost, příkladně při řízení motorových vozidel nebo při řešení některých složitějších úkolů. Mnozí z nás ji oceníme při bolestech hlavy, kdy šálek kávy poslouží místo prášku a samozřejmostí je, že pomáhá zahánět naši únavu.

A jak je to tedy s její škodlivostí? Tu se nepodařilo do současné doby jednoznačně prokázat, ale ani celkem vyloučit. Platí tu asi staré známé přísloví, že "všeho moc škodí" a každý extrém je škodlivý. Z toho vyplývá, že pokud budeme pít kávu kvalitní a nebudeme to s její konzumací přehánět, můžeme si každý šálek vychutnat a s radostí prožít.